Náš příběh
Rodinná farma Převýšov
Hospodářská zvířata chováme již od roku 2010. Začínali jsme se dvěmi prasátky, 10 ti kuřaty, 5 ti kachnami a 3 mi králíky.
Prvotním naším záměrem bylo vypěstovat a vykrmit si vše pro vlastní potřebu, abychom věděli co vlastně vůbec jíme. "JSME TO, CO JÍME."
Protože maso dělá to, jak se k němu člověk za jeho života chová, čím ho krmí a zda žije volně a bez stresu, což je náš základ, kterým se řídíme.
Dále jsme také chtěli, aby naše děti poznaly jiný život, než mnoho jiných dětí, aby věděli, co je to láska ke zvířatům a co je tvrdá a každo denní práce (prázdniny neprázdniny, svátek nesvátek, víkend nevíkend), prostě každý den jsou povinnosti, ale že nadruhou stranu se nám za to zvířátka odvděčí.
Postupem času, co ochutnala naše maso rodina a známí, se naše farma rozrostla, že dokážeme uspokojit každý týden několik zákazníků. Ale stále se držíme v rovině malé rodinné farmy, abychom mohli dopřát zvířatům stále stejný komfort.
"Prodej ze dvora"
Legislativní podklady, na základě kterých je umožněn prodej ze dvora:
Zákon 166/1999 Sb., o veterinární péči (ustanovení § 27a) a vyhláška č. 289/2007 Sb., o veterinárních a hygienických požadavcích na živočišné produkty, které nejsou upraveny přímo použitelnými předpisy Evropských společenství.
V této vyhlášce jsou stanoveny podmínky distribuce malých množství produktů pocházejících z hospodářství chovatele.
Pro jednotlivé kategorie produktů jsou stanoveny tyto podmínky:
1) Čerstvé drůbeží maso
- Maximální roční produkce živých zvířat 2000 ks krůt, hus nebo kachen, nebo 10000 ks ostatní drůbeže.
- Za malé množství, které je možno prodat konečnému spotřebiteli v hospodářství, nejbližším tržišti nebo tržnici či v místním maloobchodě je považováno neporcované maso z nejvýše 10 kusů krůt, 35 kusů hus, 35 kusů kachen a 35 kusů ostatní drůbeže prodávaných nebo dodávaných v průběhu jednoho týdne. Maso nesmí být dále distribuováno a je určeno po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele.
2) Čerstvé králičí maso
- Chovatel, který chová králíky v malém, může prodávat nebo dodávat neporcované čerstvé králičí maso v malých množstvích za podobných podmínek jako čerstvé drůbeží maso, tj. nejvýše 35 ks týdně.
3) Zvěřina
- Uživatel honitby nebo účastník lovu může prodávat nebo dodávat ulovenou volně žijící zvěř v kůži nebo peří, v malých množstvích přímo konečnému spotřebiteli, nebo do maloobchodní prodejny, nebo do maloobchodního místa určeného pro zacházení se zvěřinou, případně na nejbližší tržiště nebo tržnici v případě drobné zvěře, která ji prodává přímo konečnému spotřebiteli.
- Za malé množství zvěře, určené k prodeji (dodání) se považuje 5 kusů velké volně žijící zvěře a 35 kusů drobné volně žijící zvěře za týden, nejvýše však 50 % uživatelem honitby odlovené zvěře v jedné honitbě za rok, přičemž těchto 50 % nesmí překročit 120 kusů velké volně žijící zvěře a 400 kusů drobné volně žijící zvěře. Zvěř nesmí být dále distribuována a je určena po tepelné úpravě ke spotřebě v domácnosti spotřebitele
4) Syrové mléko
- Syrové mléko a syrová smetana nesmí být uváděny do oběhu k přímé lidské spotřebě s výjimkou jejich prodeje v místě výroby přímo konečnému spotřebiteli nebo prostřednictvím prodejního automatu přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, a to v malých množstvích (přímý prodej syrového mléka").
- Za malé množství syrového mléka a syrové smetany, určeného k přímému prodeji jednomu konečnému spotřebiteli, se považuje takové množství tohoto mléka, které odpovídá obvyklé denní potřebě tohoto mléka v domácnosti daného spotřebitele.
5) Čerstvá vejce
- Čerstvá vejce, která jsou předmětem přímého prodeje chovatelem konečnému spotřebiteli, a to v malých množstvích v jeho vlastním hospodářství, v tržnici nebo na tržišti, nebo dodávaná do místního maloobchodu, nesmí být dále uváděna do oběhu.
- Za malé množství čerstvých vajec prodávaných přímo konečnému spotřebiteli (v hospodářství nebo na trhu nebo tržnici) se považuje nejvýše 60 vajec jednomu konečnému spotřebiteli, za malé množství čerstvých vajec, která mohou být předmětem jedné dodávky těchto vajec chovatelem do maloobchodní prodejny, se považuje nejvýše 600 vajec/týden.
6) Včelí produkty
- Za malé množství medu, určeného k prodeji chovatelem v domácnosti chovatele, hospodářství chovatele, v tržnici nebo na tržišti přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti, anebo k dodání medu chovatelem do maloobchodní prodejny, se považuje množství nepřevyšující 2 tuny ročně. Med je určen ke spotřebě v domácnosti konečného spotřebitele.
7) Ryby
- Chovatel může živé ryby nebo jiné živočichy pocházející z akvakultury prodávat v malých množstvích přímo spotřebiteli ve svém hospodářství, nebo uvádět čerstvé produkty rybolovu na trh při poskytování stravovacích služeb v místě hospodářství
- (2) Za malé množství živých ryb nebo jiných živočichů pocházejících z akvakultury se považuje takové množství živých ryb nebo jiných živočichů pocházejících z akvakultury, které odpovídá obvyklé denní spotřebě těchto živých ryb nebo jiných živočichů pocházejících z akvakultury v domácnosti daného spotřebitele.
Vyhláška č.128/2009 Sb., o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky, v nichž se zachází se živočišnými produkty
Vyhláška č. 128/2009 Sb., o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky, v nichž se zachází se živočišnými produkty, upravuje mimo jiné úlevy pro potravinářské podniky, které provozují jen maloobchodní činnost. Těmi se v této souvislosti rozumí i hospodářství (farmy).
Vyhláška vymezuje tzv. okrajovou a omezenou činnost na místní úrovni, v jejímž rámci mohou podniky provozující maloobchodní činnost dodávat potraviny i jiným maloobchodním zařízením. Při splnění vyhláškou stanovených výrobních limitů a dalších podmínek se pak na tato zařízení nebude vztahovat nařízení (ES) 853/2004 (podniky nemusí být schváleny a nemusí splňovat další požadavky stanovené tímto nařízením).
Hlavním účelem této části vyhlášky č. 128/2009 Sb. je umožnění výroby masných a mléčných výrobků převážně na farmách a jejich dodávání do maloobchodních prodejen na místní úrovni (území kraje a krajů sousedních). Limity množství potravin jsou stanoveny jako kombinace dvou kritérií, která musí být splněna současně - maximálního množství podnikem vyrobených potravin a maximálního podílu z vyrobeného množství, který může být podnikem dodán jinému maloobchodnímu zařízení.
Vyhláška řeší:
a) veterinární podmínky uvolňování živočišných produktů do oběhu,
b) veterinární a hygienické požadavky na některé podniky, závody a jiná zařízení, v nichž se zachází s potravinami (dále jen "potravinářský podnik"), a technické podmínky jejich konstrukce, uspořádání a vybavení,
c) jakým postupem a podle jakých kritérií mohou orgány veterinární správy přizpůsobit bez ohrožení hygieny výroby veterinární a hygienické požadavky předpisů Evropských společenství pro potravinářské podniky,
d) které potravinářské podniky se považují za podniky s malým objemem výroby a které potravinářské podniky se považují za podniky provozující maloobchodní činnost,
e) veterinární a hygienické požadavky na potraviny, vyráběné a zpracovávané v potravinářských podnicích, na něž se vztahují ustanovení této vyhlášky, a na zacházení s nimi,
f) obsahové náležitosti žádosti o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků (dále jen "přizpůsobení požadavků") pro potravinářské podniky.
Dle této vyhlášky mohou být povoleny určité výjimky ze standardních požadavků provozům s malým objemem výroby či maloobchodním zařízením, u kterých jsou tyto činnosti prováděny pouze okrajově.
1) Provozy s malým objemem výroby: těmto provozům mohou být na rozdíl od klasických podmínek výroby dle návrhu vyhlášky povoleny výjimky pouze z některých strukturálních požadavků, stanovených předpisy Evropských společenství o hygieně potravin a o zvláštních hygienických pravidlech pro potraviny živočišného původu.
2) Maloobchodní zařízení s okrajovou činností:
Při klasické výrobě a distribuci produktů živočišného původu podléhá provozovatel schválení a registraci dle nařízení EP a Rady (ES) č. 854/2004 v případě distribuce dle navrhované vyhlášky podléhá provozovatel pouze registraci. Při klasické výrobě musí provozovatel splnit veškeré požadavky nařízení EP a Rady (ES) č. 852/2004 a 853/2004. Při výrobě a distribuci dle této vyhlášky je požadavek na splnění požadavků nařízení EP a Rady (ES) č.852/2004 a vybraných požadavků nařízení EP a Rady (ES) č. 853/2004 především co se týká požadavků na teplotu masa. Požadavek na systém HACCP vychází z nařízení EP a Rady (ES) č.852/2004 kde je možnost přizpůsobit systém velikosti provozu.
Tato vyhláška umožňuje, pokud se jedná o okrajovou činnost podnikům, které se zabývají maloobchodní činností část potravin předat jiným maloobchodním zařízením na místní úrovni. Místní úrovní se myslí území kraje a sousedních krajů, okrajovou činnost upravuje ustanovení § 8-13. (produkce: výsekové maso 3,5t/týden; drůbeží maso 1,5t/týden; masné výrobky 4,5t/týden; kravské mléko, kozí mléko a ovčí mléko 500 l/den, maximálně však 1000 l/48 hodin po nadojení). Provozovny, které jsou registrovány nebo schváleny pro přímý prodej potravin nebo surovin živočišného původu konečnému spotřebiteli mohou v rámci okrajové a omezené činnosti menší část těchto potravin nebo potravin vyrobených z výše uvedených surovin (např. sýry) prodat jinému maloobchodnímu nebo stravovacímu zařízení. Celkový objem dále distribuovaných potravin však nesmí přesáhnout 35% objemu výroby (výsekové maso max. 1225 kg/týden; drůbeží maso max. 525 kg/týden; masné výrobky max. 1575 kg/týden; mléko max. 175 l/den).